Bella Rancor

1) Bella Rancor (Bonaccord)
2) 28. 12. 1962
3) Smíšený původ
4) Smrtijedi  
5) Pomocná síla v hospodě Crawl
 
6) Bella je v podstatě hodná holka. Nebo aspoň byla. Dobré vychování, kvalitní vzdělání, toho všeho se jí dostalo. A taky mučení a dalších nevyslovených hrůzností, co ji v posledních letech dospívání hluboce poznamenaly. Přesvědčená, že za svůj život vděčí právě Pánovi Zla, jak ironické jméno, zatímco úřady a státy ji nechávali trpět. Kdysi dlouhé hebké vlasy a hladká pleť jsou nyní minulostí. Teď má na hlavě spíš takové mikádo z hřebíků a hrudník jí hyzdí ošklivá popálenina, kterou žádná magická mast nedokáže zahojit. I dále po těle má jizvy, ale tahle je nejvýraznější. Taky ji má většinou schovanou pod oblečením, takže hluboké výstřihy u ní nelze očekávat. Ačkoli se stále kolikrát budí s křikem z nočních můr, za bdělého stavu a ve společnosti působí za zářivé sluníčko. Zvesela vtipkuje se štamgasty a s důvtipem odvrací chlípné komentáře. Je vlastně ráda, že může zase chodit a mluvit s lidmi. Že její život má po letech zase smysl a směr. Společnými silami vybudují svět, kde bude bezpečno a její příběh se nebude opakovat. Protože jak pochopila, nic z toho se nemuselo stát, kdyby její otec nebyl natolik zvrácený, aby si vůbec něco začínal s mudlovskou ženou. Kouzelníci a mudlové prostě nepatří k sobě.
 
7) Bellin příběh připomíná dramatický román. Život jak vystřižený ze starých dobrodružných knih. S tím dobrým, i s tím špatným. Je nemanželským dítětem a její matka po otěhotnění uprchla dřív, než to dívčin otec stačil zjistit. Alespoň to si myslela. Opustila Anglii a ve Francii našla lásku svého života, který ji i její tehdy ještě nenarozené dítě přijal do svého domu navzdory šuškandě, kterou tím zaručeně musel mezi kouzelnickou smetánkou způsobit. Dívčina matka nejen že byla „poskvrněná“, ale navíc ještě La Non-Magique, mudla. Ale poručte pravé lásce… Bella se narodila a dlouho bylo vše v pořádku. Časem však projevila magické schopnosti, což vzbudilo další otázky. Kdo je její skutečný otec, po kterém své schopnosti nejspíš zdědila? Do teď nechávali dívčinu matku, a hlavně její minulost, relativně být, ale nyní musela s pravdou ven a vypovědět nové rodině o své minulosti, o Bellině otci. Nebyl to dobrý člověk, byl hrubý a majetnický. Povyšoval se, vyhrožoval a ubližoval a až kvůli dítěti vzala mladá matka dost odvahy se vymanit z jeho spárů. Poplakala si a všechno se zase vrátilo do původních kolejí. Bellu vzdělávali domácí učitelé, a to tedy nově i v magii. Taková vlastně šlechtická idylka a z holčičky postupně rostla malá dáma. Pocit štěstí a bezpečí byl však jen falešný. Bellin biologický otec totiž moc dobře věděl, že mu partnerka utekla z určitého důvodu. Věděl, že má potomka, jen nevěděl kde. Zatímco vystupoval jako obyčejný muž, obchodník, neškodný a skromný občan… cestoval a hledal. Poslouchal zvěsti a nevzdával se. Ta mudlovská špína ho už nezajímala, ale jeho potomek? Byl přesvědčený, že měl syna. Bylo to kolem Belliných šestnáctých narozenin, kdy ji objevil. Nejprve nevěřil, že to děvče je jeho krev, ale nebylo o čem pochybovat. Její matka byla kdo byla a věk taky odpovídal. Jeho zklamání se brzy změnilo ve vztek. Dcera nebo syn, ta holka je pávem jeho! Neptal se, neklepal, prostě vešel, zabil a odvedl vyděšenou a zmatenou dívku s sebou.
O tom, co se následující roky dělo za dveřmi sídla Bellina otce raději pomlčíme. Stačí vědět, že úzce spolupracoval s Temným pánem, ale stal se příliš ctižádostivým. Chtěl příliš mnoho a Pánu Zla se znelíbil. Když ho označil za zrádce a spolu se svými Smrtijedy vyrazil spálit jeho dům na popel, objevil dole ve sklepě zmučenou ženu. Mladičkou, sotva dospělou, pokud vůbec. Špinavou a vystrašenou. Bylo by lehké ji zabít, ale při nahlédnutí do její mysli zjistil něco velmi neočekávaného. Byla to čarodějka. A co víc, dcera právě zemřelého nohsleda. Nikdy se o ní z jeho hlavy nedozvěděl a to ho zaujalo. Onen mág musel být mocnější, než sám Pán Zla tušil. A jeho dcera, jakkoli hrubě s ní zacházel, tu moc mohla podědit. Navíc očividně nevěděla nic o jejich ukončené spolupráci, bylo proto lehké předstírat, že ji přišli zachránit. Dívka se tak stala v podstatě společnou svěřenkyní všech Smrtijedů a zároveň jednou z nejvěrnějších z nich. Pánovi Zla vděčí za svůj život a svůj dluh bude až do jeho konce splácet věrnou službou… Navíc o ní neexistují záznamy. Příjmení si na radu některého Smrtijeda změnila a i podle původního jména v papírech (Bonaccord po otčímovi) byla ve Francii společně se svou matkou a otčímem prohlášená za mrtvou, přestože se její tělo v sutinách nepodařilo najít. A v Anglii ji ani moc nikdo nezná. Postupně se stává známější tváří v Malém Visánku, kde si v místní hospodě přivydělává utíráním stolů a roznášením… no, dobře, asi to bude jídlo. 8) Mluví plynule francouzsky i anglicky. I když její předloktí ještě nezdobí znamení (je ve frakci teprve docela krátce), není pochyb o určitém lepším postavení v očích Pána Zla – navzdory jejímu původu.
 
8) FC: Millie Bobby Brown