Krev, popel a otázky bez odpovědí

Vážení čtenáři Denního Věštce,

právě se nacházím v Malém Visánku, kam jsem se vydal po přečtení sovy od pracovníka Ministerstva, který mi psal zprávu o tragické události, která se zde udála. Jako redaktor jsem neváhal a zamířil na místo činu, abych celou situaci prověřil a poskytl čtenářům zprávy z první ruky!

Když jsem sem zamířil, byl jsem připravený snad na vše, ale tohle bylo ještě mnohem horší než bych si dokázal představit v nejstrašnější noční můře! Na místě, kde ještě nedávno stála vesnice, se nachází jen zborcené zdi a zbytky ohořelých předmětů. Jen před pár minutami jsem dokončil průzkum trosek, kde jsem se snažil nalézt jakékoliv známky života v naději, že se mi podaří alespoň někoho zachránit, avšak zdá se, že má snaha byla zbytečná… Nikde nikdo, jen zpráva o mrtvých tělech, která byla přepravena na pitevnu, aby se zjistilo, jaká byla příčina zániku vesnice.

Já se teď vydávám do Nemocnice sv.Munga, kde budu pokračovat ve svém pátrání a pokusím se od ministerského patologa zjistil první informace získané průzkumem těl. Šlo o běžný požár, nebo snad o útok?

* * * *

Jak jsem říkal na začátku, vydal jsem se na pitevnu, abych pro vás zjistil více informací. Před pár minutami jsem nemocnici opustil a začal s psaním pokračování článku, dokud mám ještě poslední události v živé paměti. I když myslím, že na dnešní den jen tak nezapomenu…

Ale začněme od začátku. 

„Dle mého skromného názoru to rozhodně nebyl obyčejný požár,“ informoval mě zdejší patolog Alastor Brown po mém příchodu, kdy jsem ho zastihl v kanceláři. Zrovna jsme se přesouvali do pitevní místnosti, jelikož mě požádal o asistenci. Jak lépe zjistit informace pro čtenáře než přímo v akci s odborníky?

Když jsme vstoupili do místnosti, byl mi přidělen plášť a další ochranné pomůcky. Vzhledem k tomu, kolik bylo v místnosti mrtvol, nechci ani přemýšlet o tom, kdo je měl na sobě přede mnou… 

Na stolech už byla připravená tři těla zakrytá plachtami. 

 

Nejprve jsme si vzali tělo asi tříleté dívky, které bylo ohořelé a potrhané výbuchem. Kolega Brown nejprve nahrál na diktafon informace o subjektu a teoriích.

Myslím, že nemá cenu vám popisovat, jak patolog sahal do jejího mrtvého těla, aby ověřil správnost své odhady, že zemřela během tlakové vlny při výbuchu. Jedno vám ale řeknu… jeho domněnka se potvrdila. A věřte, že to nebyl hezký pohled.

 

Jako další bylo na řadě tělo asi třicetiletého muže. Poškození způsobené plameny bylo minimální, avšak na jeho břiše jsme si všimli hlubokého bodného zranění. Zdejší patolog nalil do rány zvláštní lektvar, s kterým jsem se do té doby nesetkal. Za několik chvil už jsme z jeho těla vytahovali model čepele… Muž byl probodnut dýkou, která poškodila jeho slezinu a on následně vykrvácel do břicha.

„Jak romantická smrt, nemám pravdu?“ poznamenal pan Brown, zřejmě ovlivněn dlouholetou prací s mrtvolami. 

Nejdůležitější ale je, že se naše obavy potvrdily… tohle nebyl obyčejný požár.

 

Na posledním stole se nacházelo tělo asi osmdesátileté ženy s výrazem děsu v očích, které byly ještě otevřené. Nebyla viditelná žádná zranění, bylo tedy nutné pořádně prověřit všechny možné příčiny. Žádný z orgánů nebyl natolik poškozený, aby to mohlo způsobit smrt.

„Všechny orgány včetně mozku bez známek poškození. Pravděpodobná příčina smrti je smrtící kletba,“ zaznamenal ministerský patolog do diktafonu, zatímco jsem poslušně čekal, až si vezme zpět ženin mozek, který mi vrazil do rukou. Pro tuto chvíli jsme měli hotovo a já mohl po téměř nekonečně působící době opustit zdejší márnici s myšlenkou, že do nemocnice v nejbližších několika letech nevkročím. 

 

Doufám, že se brzy podaří najít viníka této události, protože něco takového nemůže zůstat bez trestu!

 

Victor Saint-Claire

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..