Imogene Poots

Jméno a příjmení: Imogene Poots

Datum narození: 19.4.1940

Původ: Smíšený

Frakce: Smrtijedi

Zaměstnání postavy: Módní návrhářka a majitelka prestižní značky Nox

Popis postavy: Imogene z davu vyčnívá nejen svým extravagantním a luxusním stylem, ale také na ženu neobvyklou výškou blížící se 190 centimetrům. Plné ženské křivky zvýrazňují siluetu přesýpacích hodin. Vždy nalíčenou, porcelánovou tvář lemují havraní podtočené vlasy pyšnící se přirozeným leskem. Na zádech má zhruba 15 centimetrů dlouhou jizvu. Mnoho známých tváří by ji označilo za ambiciózní a taktní ženu. Ostatní dost možná nevidí nic jiného než povrchního snoba zaslepeného vlastním úspěchem a bohatstvím. Oba tábory mají ve svém smyslu pravdu. Vystupuje pod závojem elegance v každém ohledu. Ke všem přistupuje s decentním úsměvem na tváři a hedvábným hlasem, který jen velice zřídka zvýší. Ve společnosti se cítí skvěle a hněv po ní stéká jako kapky deště po okně. Pod povrchem je citlivá duše pronásledována vlastní minulostí. Nikdy se zcela nesmířila se svými selháními a nepřestává toužit po dítěti, které jí nikdy nebylo dopřáno. Oběti jejích ambicí jí dodnes prohání ve snech. Je velice háklivá na svůj smíšený původ, který odmítá – minulost a rodinné vztahy jsou téma křehké jako motýlí křídla. Pokud ji něco dokáže vyvést z míry, jde právě o ně. Život ji naučil ostražitosti a hořkosti vůči mužům, kterými tiše (i hlasitě) opovrhuje a považuje je pouze za prostředek k dosažení cílů. Neodpustí si sklenku whisky a dobrého červeného vína – bohužel si je neodpouští příliš často, což se pomalu ale jistě stává problémem.

Minulost postavy: Narodila se v Anglickém Blackpoolu do chudé rodiny mudly a čarodějky, která dávno zanevřela na svou kouzelnickou krev. Lásky a pozornosti se v dětství nedočkala – otec byl opilec, který si zlost vybíjel nejen na matce, ale i na ní. Matka byla jediná, která se pokoušela vydělat pár liber zatímco ona zůstávala sama s nezaměstnaným otcem, který neviděl ženy jako nic jiného, než služky. Útěkem od každodenních strastí pro ni byl skicář a tužka – dokázala strávit hodiny kreslením krásných žen, které vídala na titulních stranách časopisů. Už od raného věku byla fascinována líčením a krásou šatů. Vysvobození pro ni byl dopis doručený jedenáctým rokem. Matka odhalila svůj kouzelnický původ a nejistá Imogene se vydala vstříc nejasné budoucnosti v Bradavicích. Po dlouhém rozmýšlení se z úst klobouku ozvalo jediné slůvko – Zmijozel. První roky školy pro ni nebyly peříčkem. Otrhané šaty byly pro mnohé soukmenovce směšné a zjev opelichané myši s rovnátky se také nedočkal milosti. Byla terčem mnoha posměšků. Paradoxně šikana nepocházela ze strany čistokrevných snobů, ale party mudlovských čarodějů, kteří považovali citlivou dívku se zmijozelským erbem jako vhodný terč – pravděpodobně v rámci odplaty za posměšky ze strany kolejních snobů. Konec konců zhrzené dítě pro důvod nedoskočí daleko. Kouzelnický svět se pro ni i přes veškeré neduhy stal domovem, který nehodlala opustit. S příchodem puberty se její život začal pomalu ale jistě měnit. Tělo získávalo patřičné křivky a z opelichaného káčátka rostla porcelánová labuť. Příležitostné brigády u významného švece na Příčné jí umožnila se lépe oblékat do vlastních modelů a během svých posledních roků v Bradavicích se dostala do zorného pole významných osobností kouzelnické módy. Ihned po vystudování si ji vzal pod křídla Mortimer Elswhere, jeden z předních návrhářů v Anglii.

Mortimer byl učarovaný jejími návrhy, které však hodlal považovat za své. Mezi dvojicí došlo k pochopitelnému konfliktu. Mortimerův bratr Avery byl očarovaný mladou dívkou a zdánlivě zamilovaná dvojice brzy uzavřela sňatek na Imogeny devatenácté narozeniny. Mladé dívce bylo už tehdy jasné, že muži jsou v jádru primitivní bytosti motivované chtíčem a egem. Nebylo těžké využít Mortimerova vlivu coby právníka, aby vlastního bratra odstranil a navrátil ukradené modely zpět Imogene. Manželství trvalo celé tři roky, než pětasedmdesátiletý Avery zemřel na přirozenou zástavu srdce. Mladá vdova náhle získala vysoké jmění a pozornost lidí, kteří se stali prvořadými jejímu úspěchu. Se svou rodinou nepromluvila několik let. Nezajímala se o násilnického otce ani matku, kterou nyní považovala za slabou. Jedné noci se však domů vrátila jen proto, aby nalezla dvě schránky přestrojené za lidské bytosti. Otec byl jako obvykle napůl opilý a matka dekorována fialovými skvrnami. Bylo příliš jednoduché nechat otce zakopat do země, když na ni naposledy vztáhl ruku. Matku zachránila z rozpadajícího se zapadákova, ale už nikdy s ní nepromluvila. Sláva a úspěch pro ni byly drogou, jež se stala příliš lehce dostupnou. Naučila se tahat za správné nitky a pohybovat ve správných kruzích. Už v pětadvaceti se její modely pod značkou Nox dostaly do celého světa. Nemilosrdnost vůči konkurenci a ostré lokty byly denním chlebem. Životem ji provedlo šest sňatků, které zpravidla vždy skončily tragicky. Každý z mužů byl obětí nešťastných náhod, které ukončily jejich život. Přes všechna podezření z vraždy se mnohonásobné vdově nikdy nic nedokázalo. I přesto ji noviny titulují jako „Černou vdovu“- Po svých manželech získala nezměrné jmění, ale ne to po čem vždy toužila – miminko. Status a luxusní salónky ji v posledních letech zavedly do zvláštních, temných kruhů. Zvěsti o tajemné organizaci zvané smrtijedi se stalo nevyřčenou poznámkou, kterou přijala.

Faceclaim: Dita Von Teese